====== Defektní slovesa v ruštině ======

Defektní slovesa (neboli neúplná) jsou slovesa, která nemají komplexní verbální flexi a postrádají některé tvary. Jinými slovy, jsou to slovesa, která nemají všechny tvary (například, chybí infinitiv, chybí minulý tvar nebo trpné příčestí, atd). 

Nejsem lingvista, ale napadá mě například české sloveso **dít se**, které nemá jiné tvary než pro 3. osobu. To samé - sloveso **stát se**. Při hlubším zkoumání takových sloves najdeme hromady v jakémkoliv jazyce. Existují dokonce celé skupiny sloves, které nemají tvar pro 1. osobu, například, slovesa, spojená se zvířaty. No, jaký je tvar pro první osobu jednotného čísla slovesa **březit**? :D Jediné, co mě napadá, je vyprávění v první osobě v nějaké pohádce.

Důvody, proč té či oné sloveso (nejen v ruštině) nemá tvar pro první nebo druhou osobu, jsou většinou sémantické, tzn. podstata jevu, který sloveso vyjadřuje, nelze smysluplně aplikovat k tomu, kdo toto sloveso používá (což je často právě člověk). Například:


>**ржаветь**  - rezavět
>**течь** - téci
>**жариться** - smažit se


Samozřejmě, v přeneseném slova smyslu tato slovesa v běžné řeči uslyšíme: teču, sypu se, hojím se, atd, a tyto tvary jsou z pohledu gramatiky jazyka docela v pořádku.

Jsou však slovesa, která nemají tvar pro 1. osobu jednotného čísla žádný tvar: ani v přímém, ani v přeneseném smyslu. Podívejme se na ně:

Docela populární defektní sloveso v ruštině, které nemá z mého pohledu velmi žádaný tvar pro 1. osobu jednotného čísla budoucího času je **победить** (zvítězit). Tvar **победю** nebo **побежду** prostě neexistuje. No, podívejte se sami, lidé hrají hry, soutěží a často je potřeba vyjádřit jistotu, že zvítězíš. Čeština na rozdíl od ruštiny je v tomto konkrétním případě přívětivější: Zvítězím! Takovou verbální lahůdku si Rus dovolit nemůže a tak je nucen použit opisné konstrukce:


>**Побéда за мнóй!**
>**Я одержу победу!**
>**Я смогу победить!**

Další příklady defektních sloves v ruštině, které nemají tvar pro 1. osobu jednotného čísla:

>**убедить** (přesvědčit) - neexistuje tvar "убедю"
>**ощутить** (pocítit) - neexistuje tvar "ощучу"
>**очутиться** (ocitnout se) - neexistuje tvar "очутюсь"


----


=== Jak citovat v seznamu literatury: ===

<code>
LOVERMANN, Dmitry . Defektní slovesa v ruském jazyce. ,
Lingvistická encyklopedie LINGVISTO [online]. 18-9-2015. 2015 [cit. 2022-11-26].
Dostupné z: http://lingvisto.cz/doku.php?id=defektni_slovesa_v_rustine
</code>



----

<code>
datum publikace: 18.9.2015
překlad z ruštiny: Dmitry Lovermann
</code>